Pasport stavby – jedná se o zjednodušenou stavební dokumentaci. Obsahuje popis stavby a výkresy. Stavba se zaměří a poté je vypracován projekt v papírové i digitální podobě. Pasport se předá na stavební úřad, který vydá potvrzení o existenci a legalizaci stavby. Ta je následně zanesena na katastr nemovitostí. Pasport je zapotřebí, chybí-li dokumentace stavby, nebo pokud dochovaná dokumentace neodpovídá aktuální skutečnosti.
Geometrický plán – je technický podklad, který slouží pro provedení zápisu do katastru nemovitostí. Pokud tedy provádíte něco, co vyžaduje zápis do katastrální mapy, je potřeba podat návrh na vklad do katastru nemovitostí, jehož povinnou součástí je právě geometrický plán. Ten je potřebný také při ohlášení dokončené stavby a pro přidělení čísla popisného/evidenčního.
Jak může dojít ke špatnému zakreslení?
Důvodů může být více. Nejčastěji se setkáváme s přístavbou nebo demolicí. Někdy se po zakreslení stavby do katastru nemovitostí stane, že její vlastník provede další stavební úpravy. Úpravy, které mění obvod budovy by se následně měly do katastru opět zakreslit. Typickým příkladem jsou: dílna, hospodářské stavby, garáž. Jednodušší situace je, pokud se jedná o přístavbu řádně povolenou stavebním úřadem, ke které byl vydán souhlas s užíváním (kolaudační souhlas) a vlastník jen zapomněl katastru nemovitostí změnu obvodu budovy ohlásit. V takovém případě zpravidla stačí vyplnit katastru příslušný formulář a doložit geometrický plán a rozhodnutí stavebního úřadu. Složitější situace nastává, pokud přístavba byla stavebním úřadem povolena, ale po dokončení již vlastník nepožádal o kolaudační souhlas.
V takovém případě záleží na rozsahu stavby a časovém rozmezí mezi vydáním stavebního povolení/ohlášením a žádostí o povolení užívání stavby. Stavební úřady tyto situace posuzují individuálně. Většinou provedou místní šetření k ověření, zda byla stavba provedena podle vydaného povolení. Dále bývá nutné doložit revizní zprávy, geometrický plán, vyjádření jiných orgánů atd.
Nejobtížnější na řešení je pak situace, kdy vlastník nemovitosti nedohledá žádné podklady ke stavbě a ani na příslušném stavebním úřadu se v archivu ke stavbě nic nenajde. Pak úřad na takovou stavbu nahlíží jako na tzv. „černou stavbu“ a hrozí, že nařídí její odstranění. Chcete-li takovou stavbu řádně zakreslit, musíte nejprve požádat o dodatečné povolení stavby. Zde už se však neobejdete bez součinnosti projektanta a často také právníka. Náklady v tomto případech jdou do desítek tisíc korun a vyřešit takovou situaci někdy trvá i déle než půl roku.
Může se špatně zakreslená stavba financovat hypotečním úvěrem?
Dlouhá léta platilo, že banky v rámci určité benevolence a možná i drobné nepozornosti takové nemovitosti financovaly v celku bez obtíží. Postupně se však na tento typ žádosti více zaměřily a dnes je už velice obtížné čerpání úvěru na takovou nemovitost vyřídit.
Problém v tomto případě nenastává u schválení hypotečního úvěru. Banka je schopná financování takové nemovitosti schválit. Nicméně pro samotné čerpání finančních prostředků chce jako jednu z podmínek doložit, že právní stav nemovitosti odpovídá tomu faktickému. Tedy že v katastru nemovitostí je vše v pořádku.
Konzultace a pomoc v případech, jako byl ten popsán výše, jsou pro naši kancelář samozřejmostí. Častokrát majitelé domů ani neví, že právě oni mají na svém pozemku černou stavbu. Jsem ráda, že jsme tento problém dokázali uspokojivě vyřešit.
Pavla Šimková
